"komárek"
Ze série vozů čísel 118 a 119, později 268 a 269
(typově shodné vozy čísel 104 až 119, později 254 až 269)
Rok výroby 1953
Zařazen do provozu 13. 1. 1954
Vyřazen z osobní dopravy 1. 1. 1976
Výrobce:
Vítkovické železárny Klementa Gottwalda, národní podnik, Ostrava-Vítkovice
Výrobní číslo: 1551
| Délka vozu přes spřáhla | 11 600 mm |
| Délka vozové skříně | 10 700 mm |
| Šířka vozové skříně | 2 550 mm |
| Vrchol střechy nad TK | 3 210 mm |
| Rozvor | 3 600 mm |
| Průměr nových kol | 840 mm |
| Hmotnost prázdného vozu | 10 090 kg |
| Počet míst k sezení/stání | 24/54 |
Stavba, vnější vzhled i historie těchto vozů je obdobná jako u motorových "komárků". Již v roce 1931 vyrobily dílny Vítkovické závodní dráhy první tři vlečné vozy, které byly ovšem ještě určeny pro provoz s parními lokomotivami. Při elektrizaci obou drah v roce 1934 byly společně se třemi staršími vozy vyrobenými ve Studénce v roce 1922 upraveny pro tramvajový provoz. Ke stavbě dalších vozů nutných pro rozšíření provozu přistoupily Vítkovické železárny až v roce 1939. Ve válečných letech 1940 až 1942 byl vozový park doplněn o pět vlečných vozů a prakticky kusová výroba pokračovala dále až do roku 1954. Celkem bylo vyrobeno 16 vlečňáků označených evidenčními čísly 104 až 119.
Vozy měly sedadla v příčném uspořádání 2+1, účinné vytápění elektrickými topnými tělesy a větrání zajišťovaly střešní rotační větrače typu Flettner. Zajímavostí bylo později zavedené osvětlení vnějších schůdků. Jelikož umístění zastávek na obou tratích umožňovalo nástup a výstup pouze z jedné strany vozu, byly ve válečných letech dveře na nepoužívané straně u všech vozů trvale uzavřeny. Některá vozidla vyrobená za války neměla dveře v jedné bočnici instalována vůbec.
Po předání a zařazení do vozového parku ODKP (později Dopravní podnik města Ostravy) byly vlečné vozy v roce 1957 přečíslovány na 254 až 269. Podobně jako motorové vozy byly i vlečňáky během provozu různě upravovány. Nejprve došlo k obnovení nebo doplnění chybějících dveří, později bylo odstraněno osvětlení schůdků, demontovány rotační větrače a sjednocena osvětlovací tělesa s ostatními vozy. Rušení proběhlo spolu s motorovými vozy "komárek" v době redukce vozového parku dvounápravových vozů v polovině sedmdesátých let.
Historický vůz číslo 269 (vítkovické číslo 119) prošel po vyřazení velkou prohlídkou a poté byl předán do sbírek Technického muzea v Brně. Pro jeho duplicitu s vlečným vozem číslo 104 se stal s postupným rozšiřováním sbírkového fondu nadbytečným a v září 1987 byl odeslán zpět do Ostravy. Naše sbírka tak získala cenné vozidlo, které je po nezbytné úpravě profilu kol provedené v roce 1989 a důkladné opravě ukončené v roce 1993 prezentováno v provozním stavu z druhé poloviny šedesátých let. Podobně jako v dobách pravidelného provozu je určen do souprav s motorovými vozy "komárek" nebo "brňák".
V roce 2004 byla do Ústředních dílen Martinov z pily v Budišovicích dovezena skříň vlečného vozu stejného typu číslo 263 (předchozí číslo 113) vyrobeného v roce 1947. Případná renovace do stavu z přelomu 40. a 50. let by dokumentovala období existence elektrických drah Vítkovických železáren. V současné době se však pro náročnost s opravou tohoto vozu nepočítá.
[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]
