V letošním roce uplyne 120 let od doby, kdy se v ulicích tehdy ještě samostatných obcí Moravské Ostravy, Přívozu, Vítkovic a Mariánských Hor objevil nový dopravní prostředek – elektrická tramvaj. Jak psal tehdejší tisk, poprvé se tak stalo ve středu 6. března 1901 odpoledne, kdy vyjel z remízy na zkušební jízdu nově dokončený elektrický tramvajový vůz.
Po provedených technicko-policejních zkouškách vlastní elektrizace dráhy a prvních sedmi motorových vozů byl v pátek 5. dubna 1901 slavnostně zahájen elektrický provoz mezi nádražím Mor. Ostrava město a Přívozem. Na zbývajících tratích Mor. Ostrava – Vítkovice, Mor. Ostrava – Hulváky a na odbočce k Říšskému mostu (dnešní most Miloše Sýkory) se elektrické tramvaje rozjely až po zařazení do provozu dalších motorových vozů dne 1. května 1901. Od toho dne elektrické tramvaje plně nahradily v osobní dopravě parní lokomotivy provozované v Ostravě již od roku 1894. „Pára“ však z ostravských ulic nezmizela úplně, neboť v nákladní dopravě se používala až do roku 1922.
Zásadním impulzem pro elektrizaci Moravsko-ostravských místních drah bylo zejména uvedení do provozu městské elektrárny v roce 1897, stále zvyšující se dopravní výkony a trvale rostoucí náklady na parní provoz. Přípravné práce byly zahájeny ještě v roce 1899 a provedení celé elektrizace objednala Brněnská společnost místních drah provozující ostravské tratě u Rakouských Schuckertových závodů se sídlem ve Vídni. Dodávka se však potýkala s problémy a zahájení provozu tak bylo několikrát odloženo. Provoz zprvu zajišťovalo 15 motorových vozů vyrobených haličskou vagónkou a strojírnou v Sanoku (dnes firma Autosan) a 16 vlečných vozů upravených z bývalých osobních vozů parní tramvaje pocházejících z továren ve Štýrském Hradci a na Smíchově. Koncem roku 1901 byl ještě vozový park rozšířen o další dva motorové vozy dodané vagónkou ze Štýrského Hradce. Posléze, v roce 1907, byly otevřeny ještě další tratě, a to do Svinova a z Vítkovic do Mariánských Hor. Další rozvoj tramvajové dopravy probíhal až za první republiky, ale hlavně v období rozvoje Ostravska po druhé světové válce.
Před 120 lety se Ostrava zařadila mezi vybraná sídla, která se mohla pochlubit tímto moderním městotvorným dopravním prostředkem. Přejme proto ostravským tramvajím do dalších let existence trvalý rozvoj, a to zejména v oblasti vozového parku, nových technologií, technického zázemí a modernizace stávajících a výstavby nových tramvajových tratí.
Foto 1 – Místní nádraží Mor. Ostrava město se nacházelo v dnešní křižovatce ulic Nádražní a 28. října. Snímek pochází z prvních let provozu elektrických tramvají.
Foto 2 – Konečná stanice místní dráhy ve Vítkovicích na dnešní ulici 1. máje v blízkosti závodního hotelu krátce po zahájení elektrického provozu.
Foto 3 – Přes Masarykovo náměstí (tehdy Hlavní náměstí) v Moravské Ostravě vedla krátká odbočka z místního nádraží k Říšskému mostu (most Miloše Sýkory).
Foto 4 – Motorový vůz typu „Sanok“ jedoucí z Přívozu do Vítkovic zastavil v zastávce Plynárna (nyní Křižíkova) situované před školou na Nádražní ulici v Mor. Ostravě.
Historické kalendárium tramvajové dopravy v Ostravě
1882
první projekt koňky po vzoru Brna
1887
projekt parní tramvaje
1894
zahájen provoz parní tramvaje na trati Přívoz – Mor. Ostrava – Vítkovice s provozní délkou 5,96 km, koncesionářem byla Brněnská společnost místních drah
1896
zahájen provoz na odbočce k Ostravickému mostu
1899
uvedena do provozu trať parní tramvaje do Mariánských Hor (Hulvák)
1897
vybudována elektrárna MOEL v Mor. Ostravě
1900
valná hromada Brněnské společnosti místních drah schválila projekt elektrizace Moravsko-ostravské místní dráhy
1901
zahájen provoz elektrických tramvají v Ostravě, na konci roku bylo k dispozici 17 nových motorových vozů a 16 vlečných upravených z osobních vozů parní tramvaje
1905
dodány 4 lehké motorové vozy pro trať Hulváky – Svinov
1907
zahájen provoz na trati do Svinova a na trati Mar. Hory – Vítkovice, vytvořena tak nynější páteř tramvajové dopravy v Ostravě
1909
zahájen provoz na úzkorozchodné místní dráze Mor. Ostrava – Karvinná
1912
zahájen provoz na úzkorozchodné trati Slezských zemských drah Polská Ostrava – Michálkovice
1914
zahájen provoz na úzkorozchodné trati Slezských zemských drah do Bohumína
1914
zakoupeny 4 velké vlečné vozy pro nikdy nerealizovanou trať do Hrabové
1915
rozšíření vozovny na místním nádraží v Mor. Ostravě
1919
Brněnská společnost místních drah zakoupila v Kopřivnické vozovce 4 motorové vozy
1919
stav 25 motorových, 16 vlečných vozů, 1 nákladní motorový vůz, 2 parní lokomotivy pro nákladní dopravu
1920
nostrifikace společnosti, změněn název na Společnost moravských místních drah
1920
zahájení rekonstrukcí motorových vozů podle vozů dodaných v roce 1919
1921
první dvoukolejný úsek mezi místním nádražím a Jámou Šalomoun
1922
obec Moravská Ostrava získává majoritu ve společnosti (60 % akcií), vliv rakouské Sjednocené elektrizační akciové společnosti skončil až v roce 1938 převzetím zbytku akcií
1922
ukončen parní provoz na vlečkách
1924
zrušena II. vozová třída
1924
zaveden zkušební provoz bez průvodčího na trati Vítkovice - Mar. Hory
1925
prodloužení trati ve Vítkovicích k městským lázním
1925
vystaveno nové nákladové nádraží v Mor. Ostravě
1926
zakoupení a elektrizace místní dráhy Svinov – Klimkovice
1929
prodloužení trati z Vítkovic do Zábřehu Družstevní osady
1929
vystavěna nová vozovna s dílnami na Křivé ulici
1934
elektrizace drah Vítkovických železáren do Zábřehu a Hrabové
1938
trať Svinov
Klimkovice se ocitá v Německé říši, dočasné přerušení dopravy do Svinova
1940
ve stavu Společnosti moravských místních drah 35 motorových a 28 vlečných vozů
1941
prodloužena trať ze Zábřehu ke kasárnám na okraj Bělského lesa
1942 - 1951
dodáno z brněnské Královopolské strojírny celkem 30 motorových a 40 vlečných vozů
1943
koupena od Velkoněmecké říše malodráha Svinov – Kyjovice-Budišovice a dále úzkorozchodné tratě Zemských drah na území protektorátu
1944
velké bombardování Ostravy, zničeny nebo poškozeny vozidla, tratě, trakční vedení a usměrňovací stanice
1945
ve stavu Společnosti moravských místních drah 40 motorových a 33 vlečných vozů
1947
o 0,5 km prodloužena trať do Bělského lesa
1947
rozhodnuto o likvidaci Společnosti moravských místních drah a převedení majetku do vlastnictví města Ostravy
1947 - 1948
provedena elektrizace trati Svinov – Kyjovice-Budišovice
1949
zahájen proces slučování drah na Ostravsku, ustaveny Dopravní podniky města Ostravy, komunální podnik
1950
nákladní doprava obsluhovala celkem 19 vleček
1950
vystavěna trať do Zábřehu sídliště
1950
výstavba Trati míru z Přívozu do Petřkovic a elektrizace dráhy ČSD Petřkovice - Hlučín
1950
výstavba nové úzkorozchodné konečné na Smetanově náměstí
1951 a 1954
uvedeno do provozu 19 starších motorových vozů z Prahy
1953
dokončena výstavba nové úzkorozchodné vozovny a dílen na Hranečníku
1953
delimitace tratí Vítkovických železáren do Zábřehu a Hrabové
1953
vystavěna trať Hranečník – Nová huť
1954
zrušení úzkorozchodné trati do Michálkovic
1955
zavedení do provozu prvních moderních tramvají T1
1955
dokončení zdvoukolejnění trati Nám. Republiky – Svinov
1955
vystavěna normálněrozchodná kolej mezi Smetanovým náměstím a Hranečníkem
1956
dokončení zdvoukolejnění trati Zábřeh sídliště – Vysoké pece
1957
zřízena těžká údržba tramvají řady T ve vozovně Hranečník
1958
vystavěna trať Svinov – Pustkovecká
1958
dodány první tramvaje T2
1959
uvedena do provozu trať Pustkovecká – Poruba smyčka
1960
zahájení provozu na trati Nová Ves – Zábřeh pošta
1960
uvedena do provozu první část nové kapacitní vozovny Poruba
1960
zrušením úseku úzkorozchodné tratě přes Masarykovo náměstí zahájena likvidace tramvajové dopravy do Bohumína
1961
zahájeno zavádění samoobsluh v tramvajové dopravě
1963
zimní kalamita, kolaps tramvajové dopravy v Ostravě
1964
výstavba trati podél Polanecké spojky
1964
likvidace jednokolejné trati do Pískových dolů
1965
zkoušeny prototypy článkových tramvají K1
1965
zařazeny do provozu první tramvaje T3
1965
zrušena jednokolejná trať po Zengrové ulici ve Vítkovicích
1965
prodloužení trati po ulici Svornosti na smyčku Zábřeh
1967
zařazeny do provozu první článkové tramvaje K2
1967
zrušení posledního úseku úzkorozchodné tramvajové tratě spojující Ostravu s Karvinou
1969
zrušení jednokolejné trati do Bělského lesa
1969
zastavení osobní dopravy na jednokolejné trati Svinov - Poruba
1969
uvedení do provozu trati po ul. Horní a Dr. Martínka v Hrabůvce
1969
uvedeny do provozu nové Ústřední dílny v Martinově včetně nové tramvajové trati po ulici Martinovské
1970
prodloužení trati na smyčku Martinov
1972
zrušení nákladní kolejové dopravy
1972
uvedení do provozu tratě do Výškovic
1973
zastavení provozu na posledním úseku úzkorozchodných tramvajových tratí mezi Hrušovem a Bohumínem
1975
zrušení jednokolejné tratě do Hrabové-Ščučí
1976
zrušení provozu dvounápravových tramvají přes vnitřní město
1978
zrušení jednokolejné tratě Svinov – Klimkovice
1978
uvedeno do provozu minimetro v Hrabůvce
1978
zaveden bezpeněžní styk s cestujícími, zrušení průvodčích
1978
uvedena do provozu trať na ul. Plzeňské mezi zastávkou Hulvácká a Hrabůvkou
1979
jako první historický vůz Dopravního podniku města Ostravy vyčleněn motorový vůz číslo 25 z roku 1919
1981
uvedena do provozu trať podél ulic Místecké a Na Obvodu
1982
dodávky prvních tramvají T3SUCS
1982
zrušení jednokolejné tratě Přívoz - Hlučín
1981 - 1984
etapová výstavba nových Frýdlantských mostů
1983
ukončena výstavba nových Svinovských mostů
1985
vystavěna trať na smyčku Dubina
1986
ukončen provoz dvounápravových tramvají jako posledních v bývalém Československu
1986
ukončen provoz tramvají T1
1987
vystavěna trať po ulici Výškovické mezi Zábřehem pošta a Zábřehem vodárnou
1989
vyřazen z provozu poslední rtuťový usměrňovač v měnírnách
1989
zařazen do provozu první článkový vůz KT8D5
1989
Dopravní podnik města Ostravy státním podnikem
1992
přeložka tratě kolem odvalu Nové huti
1994
zařazeny do provozu první vozy T6A5
1996
založen Dopravní podnik Ostrava a.s.
1997
katastrofální povodně, kolaps tramvajové dopravy
1998
zahájen provoz první nízkopodlažní článkové tramvaje Škoda-Inekon LTM10.08 Astra
1998
ukončení provozu tramvají T2
1999
dokončena trať podél Místecké ulice mezi Vysokými pecemi a Kolonií Jeremenko
2002
v dílnách Martinov vyroben první vůz Inekon 2001 TRIO
2005
zařazeny do provozu první vozy typové řady Vario
2005
otevření trati k Intersparu na Dubině
2010
zrušena manipulační trať do vozovny Mor. Ostrava po ulici Poděbradové a Porážkové
2011
ukončení provozu klasických tramvají T3
2015
postaven nový přestupní terminál Hranečník
2018
dodány první nové klimatizované tramvaje Stadler Tango NF2
2018
vyřazeny z provozu poslední článkové tramvajové vozy typové řady K2
2019
ve stavu 264 tramvají, z toho 153 nízkopodlažních, délka provozní sítě v provozu s cestujícími 62,7 km
2020
vybudovány první úseky systémové pevné jízdní dráhy
2020
rekonstruován první úsek tramvajové tratě na rychlost 80 km/h
2021
plánovaná dodávka prvních nových tramvají Škoda ForCity Smart 39T
Autor článku: Jiří Boháček