"vysoký motor, kroužkáč"
Ze série vozů čísel 22 až 25
Rok výroby 1919
Zařazen do provozu 22. 12. 1919
Vyřazen z osobní dopravy 30. 6. 1972
Výrobce:
mechanická část: Kopřivnická továrna na stavbu vozů, akciová společnost, Kopřivnice
elektrická výzbroj: A.-G. Brown, Boveri & Cie, Baden
Výrobní číslo: 36 746
Délka vozu přes spřáhla | 9 740 mm |
Délka vozové skříně | 8 840 mm |
Šířka vozové skříně | 2 600 mm |
Vrchol střechy nad TK | 3 400 mm |
Rozvor náprav | 3 800 mm |
Průměr nových kol | 820 mm |
Hmotnost prázdného vozu | 11 900 kg |
Počet míst k sezení/stání | 26/35 |
Typ trakčního motoru | TM 60 |
Výkon motorů (hodinový) | 2x48 kW |
Rozšiřování provozu spojené s prudkým nárůstem počtu přepravených osob na Moravsko-ostravské místní dráze (MOMD), například v roce 1915 to bylo 5,7 a o rok později již 8 miliónů cestujících, přinutil Brněnskou společnost místní dráhy (BLEG) uvažovat o zvýšení počtu vozidel. Proto ještě ve válečném roce 1917 objednala v Kopřivnické vozovce čtyři motorové vozy. Pro politické změny vyvolané rozpadem rakousko-uherské monarchie se dodávka uskutečnila až v roce 1919. Vozy byly podle tehdejších zvyklostí dodány bez elektrické výzbroje, která byla montována v dílnách MOMD. Pro velké obtíže s dodávkou kabelů z Rakouska byl první vůz číslo 24 zprovozněn na konci září 1919 a zbývající vozy číslo 22, 23 a 25 vyjely na trať až v prosinci téhož roku.
Tyto vozy byly typickými představiteli dvounápravových tramvajových vozů Moravsko-ostravské místní dráhy s volnoosým pojezdem. Na nýtovaném spodku z ocelových profilů byla postavena celodřevěná vozová skříň s oplechovanou okenní částí a typickými nadokenními větracími okénky. Konstrukce a uspořádání vozů této série se staly vzorem pro další rekonstrukce i novostavby prováděné ve vlastních dílnách Společnosti moravských místních drah. Byl tak vytvořen unifikovaný typ motorového a později i vlečného vozu, který byl potom v dalších letech průběžně modernizován.
Během půlstoletí provozu došlo u vozu číslo 25 k mnoha úpravám a rekonstrukcím. Mezi významné zásahy patří v roce 1928 provedená změna uspořádání sedadel, přepážek a vstupních dveří do oddílu (předcházelo jí zrušení rozdělení vozu na II. a III. třídu v roce 1924) a dále při generální opravě na přelomu 50. a 60. let realizované zaslepení nadokenních větracích okének spojené se zjednodušením oplechování. Změn doznala rovněž elektrická výzbroj. Po roce provozu byl tyčový sběrač nahrazen lyrou, kterou v padesátých letech vystřídal pantograf. Místo litinových odporníků umístěných pod vozem byly v roce 1929 namontovány na střechu spirálové odpory BBC a na přelomu 30. a 40. let původní kontroléry BBC G 4/0 nahradily nové typu B 55 od téhož výrobce. Pravděpodobně při generální opravě byly osazeny starší válcové sedmistupňové kontroléry Škoda získané ze zrušených pražských tramvají a trakční motory GTM 3i nahradily modernější TM 60 z výroby ČKD.
K vyřazení z provozu došlo po dvaapadesátileté službě cestujícím a následně byl používán do roku 1979 střediskem vrchní stavby jako pracovní. V témž roce byl k 85. výročí zahájení městské hromadné dopravy v Ostravě opraven a opatřen hnědobílým nátěrem. Od této doby na něm probíhají další práce s cílem upravit vůz do stavu kolem roku 1930. V roce 2001, opět po sedmdesáti letech, obdržela "pětadvacítka" původní zelený nátěr okenní části vozové skříně a při další dílenské opravě by měly být dosazeny originální trakční motory GTM 3i, kontroléry BBC, přičemž plošinové dveře instalované na konci čtyřicátých let nahradí sklápěcí branky. Společně s nově rekonstruovaným vlečným vozem číslo 69 reprezentuje ve sbírce podnikového muzea meziválečné období ostravských "lokalek".
[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]