Ze série vozů řady GS čísel 9 a 10, později 305 a 306
Rok výroby 1910
Zařazen do provozu 5. 11. 1910
Vyřazen z provozu 30. 6. 1961
Výrobce:
mechanická část: Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft (vormals k. k. priv. Wagen-fabrik Schustala & Co.), Nesslsdorf
Výrobní číslo: 22 988
| Délka vozu přes spřáhla | 7 550 mm |
| Šířka vozu | 2 130 mm |
| Výška vozu nad TK | 2 920 mm |
| Rozvor | 3 500 mm |
| Průměr nových kol | 600 mm |
| Ložná hmotnost | 10 000 kg |
| Ložná plocha | 11,9m2 |
| Ložný objem | 24,1m3 |
Vedle osobní dopravy měly dráhy nemalý příjem také z nákladní dopravy. Ne jinak tomu bylo u Místní dráhy Ostrava–Karviná (MDOK). Nedlouho po zahájení osobní dopravy byla 1. 11. 1909 zahájena mezi sedmi stanicemi na trati komerční nákladní doprava kusového zboží i celovozových zásilek, například oblíbeného karvinského piva do Orlové a Ostravy. Tato nákladní doprava byla ukončena v roce 1933 pro silnou konkurenci silniční autodopravy, která umožnila dopravu zboží do místa určení bez další manipulace.
Pro nákladní dopravu si MDOK pořídila elektrickou čtyřnápravovou lokomotivu, šest zavřených a čtyři otevřené dvounápravové nákladní vagóny. První čtyři nákladní vozy, dva zavřené a dva otevřené, byly nakoupeny před zahájením provozu v roce 1908 od firmy Roessemann & Kühnemann, další dodávky z let 1909 a 1910 obstarala již kopřivnická vozovka. Zavřené vozy nesly řadové označení GS a čísla 1, 2, 5, 6, 9 a 10, otevřené JkS 3, 4, 7 a 8. Ve dvacátých letech obdržely otevřené vozy číselnou řadu 201 až 204 a zavřené 301 až 306. Jejich stavba byla totožná s úzkorozchodnými vozy jiných železnic, měly jednoduchý nýtovaný ocelový rám a dřevěnou vozovou skříň s ocelovou kostrou. Všechny vozy měly ruční a automatickou sací brzdu Hardy a byly vybaveny brzdařskou plošinou, první dva otevřené vozy brzdařskou budkou.
Vůz GS 9 byl objednán u výrobce 30. 7. 1910 a dodávka se uskutečnila společně s vozem číslo 10 dne 5. 11. 1910. Od předchozích zavřených vozů se lišil prodlouženým rozvorem z 3 210 mm na 3 500 mm a zvětšenou délkou přes spřáhla z 6550 mm na 7 550 mm. Rovněž došlo k navýšením ložné hmotnosti z 8 000 kg na 10 000 kg. Po ukončení komerční nákladní dopravy byl společně s dalšími vozy využíván pro služební účely dráhy. Po roce 1956 obdržel pravděpodobně jenom administrativně nové číslo 4024.
Vyřazen byl ve vozovně Hranečník 30. 6. 1961 a jeho vozová skříň bez pojezdu byla převezena do výhybny Ludgeřovice na tramvajové trati Ostrava–Hlučín. Tam sloužil vrchní stavbě jako sklad mazacích prostředků pro údržbu výhybek. Po zrušení trati v roce 1982 byla vozová skříň přesunuta o několik desítek metrů dále na soukromý pozemek u bývalé nádražní budovy. Zde ji nový majitel využíval jako přístřešek pro drobné domácí zvířectvo. Jelikož hrozila její fyzická likvidace, byla skříň 17. 9. 2005 převezena do dílen Dopravního podniku Ostrava v Martinově a umístěna na venkovním prostranství na dvou drážních vozících. Po opravě bude toto vozidlo dokumentovat dnes zaniklou nákladní dopravu na tramvajových tratích.
[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]
