"čert"
Ze série čísel 8601 až 8605
Rok výroby 1964
Zařazen do používání 12. 1964
Výrobce:
podvozek: ČSD Traťové výrobní dílny Hradec Králové
kompletace: Dopravní podnik města Ostravy
| Délka mechanizmu přes spřáhla | 10 350 mm |
| Délka mechanizmu | 8 850 mm |
| Šířka mechanizmu | 2 960 mm |
| Výška mechanizmu na TK | 1 720 mm |
| Vzdálenost otočných čepů: | 1 400 mm |
| Rozvor náprav podvozku: | 1 400 mm |
| Průměr nových kol: | 500 mm |
S postupujícími dodávkami moderních čtyřnápravových tramvají nabývala na významu mimo jiné i problematika údržby tratí, a to zejména v zimních podmínkách. Tuhá zima na začátku roku 1963 s mimořádnými přívaly sněhu způsobila téměř kolaps ostravské tramvajové dopravy, neboť nedostatečně odklizený sníh společně se solí narušoval elektrickou výzbroj tramvajových vozů. Nejhůře na tom byly nové tramvaje řady T, které byly pro snížení izolačního stavu a následné poškození agregátů z provozu dočasně vyřazeny úplně. Do osudného roku 1963 byla zimní údržba tratí prováděna pouze dvěma dvounápravovými otočnými šípovými pluhy pořízenými v roce 1938, k jejichž sunutí se používal některý z nákladních motorových vozů a dále třemi předvěsnými radlicemi vyrobenými v letech 1935 a 1953, které se osazovaly na služební motorové vozy.
Přijatý plán zimních opatření měl zabránit opakování této neblahé situace. V prvé řadě byly z osobní dopravy vyřazeny čtyři starší motorové vozy číslo 5, 10, 11 a 15, které byly vybaveny sněhovými radlicemi a přesunuty do střediska vrchní stavby ve Svinově. S progresivním řešením však přišel tehdejší vedoucí vrchní stavby Arnošt Duda. Na dva dvounápravové traťové drážní vozíky umístil most se šikmým pásem tvořeným dvaadvaceti ocelovými kartáči, jehož pohon zajišťoval trakční motor z dvounápravové tramvaje. Tento mechanizmus byl vlečen pracovním motorovým vozem číslo 15 na jehož čele byla radlice pro odstraňování větší vrstvy sněhu. Obsluha odmetače měla místo v samostatné kabině na zadním podvozku. Po získání prvních zkušeností byla konstrukce přehodnocena, a zařízení bylo sunuto a zároveň ovládáno z přední plošiny pracovního motorového vozu.
V letech 1963 až 1970 vyrobily dílny dopravního podniku celkem pět odmetačů typu RSP-1 označených čísly 1 až 5. Pro zdolávání větší vrstvy sněhu byl později na přední podvozek osazen malý šípový pluh a na mechanizmus číslo 3 doplněno reverzační zařízení, které umožňovalo měnit směr odmetání hlavně při čištění kolejových rozvětvení. V roce 1988 v rámci nového číslovacího systému obdržely čísla 8601 až 8605. Díky těmto zařízením byla v dalších letech udržována sjízdnost tramvajových tratí bez vážných problémů. Zajímavostí je, že podobné mechanizmy byly v Ostravě vyrobeny rovněž pro Olomouc, Liberec a Magdeburg a další podle ostravského vzoru byly postaveny v Brně, Košicích a Bratislavě.
V devadesátých letech se hledala náhrada za tyto v té době již překonané stroje, které při pracovním nasazení brzdily tramvajový provoz. Proto byly v Dopravním podniku Ostrava vyrobeny nové samohybné mechanizmy RSP-2 a RSP-3 využívající původní technické řešení, a popisované odmetače RSP-1 byly postupně od roku 1993 vyřazovány nebo odstavovány do zálohy. Poslední zachovaná souprava RSP-1 číslo 8602 s motorovým vozem 8002 se stala v roce 2007 součástí sbírky historických vozidel.
[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]
