Dopravní podnik Ostrava a.s.

Statutární město Ostrava

Tramvajový motorový vůz č. 31

"bibisák"

bibisák

Délka vozu přes spřáhla10 980 mm
Délka vozové skříně9 880 mm
Šířka vozové skříně2 600 mm
Vrchol střechy nad TK3 250 mm
Rozvor náprav3 800 mm
Průměr nových kol820 mm
Hmotnost prázdného vozu13 300 kg
Počet míst k sezení/stání28/47
Typ trakčního motoruGTM 3i
Výkon motorů (hodinový)2x48 kW

Ze série vozů čísel 30 a 31 (typově shodné vozy čísel 28 až 33)
Rok výroby 1927
Zařazen do provozu 4. 7. 1927
Vyřazen z osobní dopravy l. 7. 1968

Výrobce:
mechanická část: Brno - Královopolská továrna na stroje a vagony a.s.
elektrická výzbroj: Československé závody Brown-Boveri akc. spol., Drásov
Výrobní číslo: 14 879

Tramvajový motorový vůz - bibisák v roce 1947

Rozšíření dopravy související se zavedením elektrického provozu na místní dráze Svinov–Klimkovice 16. května 1926 si vynutilo pořízení dalších šesti motorových vozů. Protože vlastní dílny byly již plně vytíženy rekonstrukcemi a stavbou nových vozidel, objednala si Společnost moravských místních drah čtyři nové motorové vozy u Brno – Královopolské továrny na stroje a vagóny a.s. a zbývající dva v Kopřivnické vozovce, a.s. Na rozdíl od vozů vlastní stavby měly prodloužené nástupní plošiny a jako první v Ostravě uzavřené posuvnými dveřmi. Dodávka prvních dvou vozů z Králova Pole se uskutečnila v červenci 1926, zbývající došly do Ostravy v červnu 1927. Zde obdržely osvědčenou elektrickou výzbroj vyrobenou Československými závody Brown-Boveri akc. spol., Drásov (BBC) s motory GTM 3i a kontroléry B 40 a P 4. Kopřivnické vozy číslo 32 a 33 byly uvedeny do provozu v říjnu a listopadu 1927 a poprvé v Ostravě v nich byla instalována elektrická výzbroj od firmy Českomoravská – Kolben a.s., Praha-Vysočany (ČMK) s motory TM 60 a kontroléry Ksv 55. Na všechny vozy byl dosazen smyčcový sběrač proudu – lyra.

Tramvajový motorový vůz - bibisák

Popisovaný vůz číslo 31 se poměrně brzy po uvedení do provozu podrobil dalším úpravám. V roce 1929 došlo k přemístění rozjezdových a brzdových odporníků na střechu, o dva roky později byl změněn nátěr oplechované okenní části ze zelené na žlutou a v roce 1937 jednu řadu zdvojených sedadel nahradila podélná lavice. V roce 1946 obdržel novou vozovou skříň, již bez nadokenních větracích otvorů, bubnové střešní linkové orientace a pantografový sběrač proudu. V padesátých letech byl vybaven ukazateli směru a v roce 1964 prošel úpravou pro samoobslužný provoz.

Vyřazen z osobní dopravy byl společně s vozem číslo 2’ v roce 1968 a po úpravě byly oba vozy nasazeny jako trakční vozidla k rotačním odmetačům sněhu, kde nahradily vysloužilé tramvaje číslo 5 a 9’. Během tohoto provozního nasazení se podrobil podobným zásahům jako další "pluhy" číslo 2’, 27, 33 a 35, včetně přečíslování na 8031 v roce 1988. Používal se až do roku 1997, kdy byl vyřazen a po demontáži technologického zařízení z interiéru odstaven pro muzejní účely. Výhledově se nabízí rekonstrukce na společenský vůz pro tolik žádané a ve světě běžné veřejné komerční jízdy.

[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]

 
Jste zde: Historie Historická vozidla Tramvaje Tramvajový motorový vůz č. 31