Dopravní podnik Ostrava a.s.

Statutární město Ostrava

Tramvajový motorový vůz č. 50

"brňák"

brňák

Délka vozu přes spřáhla 12 372 mm
Délka vozové skříně 10 880 mm
Šířka vozové skříně 2 450 mm
Vrchol střechy nad TK 3 140 mm
Rozvor 3 800 mm
Průměr nových kol 830 mm
Hmotnost prázdného vozu 14 100 kg
Počet míst k sezení/stán: 28/54
Typ trakčního motoru TM 60
Výkon motorů (hodinový) 2x48 kW

Ze série vozů čísel 46 až 55 (typově shodné vozy čísel 36 až 65)
Rok výroby 1948
Zařazen do provozu 21. 4. 1949
Vyřazen z osobní dopravy 1. 12. 1982

Výrobce:
mechanická část: Národní podnik Gottwaldovy závody, První brněnská a Královopolská strojírna Brno
elektrická výzbroj: Národní podnik Moravské elektrotechnické závody, Drásov a Českomoravská-Kolben-Daněk, národní podnik, Elektrotechnická továrna a slévárna Praha-Vysočany
Výrobní číslo: 26 473

 

Tramvajový vůz - brňák v roce 1965

Motorové vozy "brňák", kterými byla modernizována ostravská tramvajová doprava ve 40. a na počátku 50. let minulého století, jsou vyvrcholením klasické koncepce dvounápravové obousměrné tramvaje. V letech 1944 až 1951 bylo v Ostravě zařazeno do provozu celkem 30 vozů tohoto typu, který v celkovém vzhledu nezapřel příbuznost s podobnými vozy dodávanými stejným výrobcem do Brna.

Moderní pojezd je tvořen dvounápravovým podvozkem s dvojitým vypružením a valivými nápravovými ložisky SKF (u několika vozů s kluznými typu Isotermos) s tichým a měkkým chodem. Prostorné a nízké vstupy umožňovaly pohodlnou a rychlou výměnu cestujících. Krokem zpět byla jen smíšená stavba vozové skříně, která i přes poměrně široké meziokenní sloupky ztrácela na tuhosti a byla příčinou neklidné jízdy vozu. Trakční motory typu TM 60 a pantograf s plechovým smykadlem byl z výroby ČKD, osvědčené kontroléry P 4 dodal Národní podnik Moravské elektrotechnické závody, Drásov. Prvních pět válečných vozů mělo při dodání lyrový sběrač a motory BBC GTM 3i.

Tramvajový motorový vůz - brňák

Ani "brňákům", které se staly v Ostravě před dodávkou tramvají nové generace nejpočetnější skupinou motorových vozů, se nevyhnuly různé provozní úpravy. V polovině 50. let byly dosazeny ukazatele směru, v roce 1964 bylo instalováno zvukové a světelné zařízení nutné pro samoobslužný provoz a na počátku 70. let byl změněn u většiny vozů původní hnědobílý nátěr na jednotný červenokrémový. Montáží motorů TM 60 a pantografu na vozy číslo 36 až 40 došlo k sjednocení elektrické výzbroje u celé typové řady. Hromadnou úpravou, týkající se všech ostravských tramvají, byla v druhé polovině padesátých let náhrada plechových smykadel uhlíkovými. Po zavedení bezpeněžního styku s cestujícími v roce 1978 byly rovněž demontovány zástěny za řidičem. Zajímavostí je, že ještě v roce 1982 byla u vozů číslo 41, 46 a 55 vyztužena vozová skříň a instalováno velké čelní okno v kovovém rámu, což výrazně přispělo ke zvýšení její tuhosti.

Po ukončení provozu dvounápravových tramvají přes centrum města v roce 1976 obsluhovaly "brňáky" jen příměstské tratě do Klimkovic, Hlučína a Budišovic-Kyjovic a s jejich rušením byly postupně vyřazovány. Poslední dva vozy tohoto typu provozované na lince číslo 5 byly počátkem roku 1986 nahrazeny rekonstruovanými vozy T2R.

Domovem vozu číslo 50 byla po většinu jeho provozního nasazení vozovna Křivá, pouze v letech 1975 až 1978 byl přidělen vozovně Poruba. Z osobní dopravy byl vyřazen po zastavení provozu do Hlučína v roce 1982. Dále se však používal pro služební účely. Jako historický se poprvé představil v roce 1987. V roce 1991 se podrobil důkladné opravě a byl uveden do historického stavu odpovídající druhé polovině 60. let. Nejčastěji se používá v soupravě s vlečným vozem číslo 219.

[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]

 

Jste zde: Historie Historická vozidla Tramvaje Tramvajový motorový vůz č. 50