Dopravní podnik Ostrava a.s.

Statutární město Ostrava

Historie MHD v Ostravě


1918 - 1938
Poklidná léta první republiky

Vznik samostatné Československé republiky 28. října 1918 nastolil nejprve otázky majetkové. Mnohé společnosti byly částečně nebo úplně v rakouském vlastnictví a byly řízeny z Vídně. Tento stav zvrátila nostrifikace, což byla změna vlastnických vztahů ve prospěch československých subjektů.

Společnost brněnských místních drah přesunula své ředitelství do Ostravy a změnila název na Společnost moravských místních drah (SMMD). 60% podíl v ní získalo město Moravská Ostrava. Koncem roku 1919 byly dodány 4 nové motorové vozy, které se staly vzorem pro další dodávky a také pro přestavby starších vozidel. Modernizační program započal v roce 1921 a byl ukončen v roce 1932.

SMMD se již od roku 1922 snažila získat dráhu Svinov - Klimkovice do svého vlastnictví a zavést na ní elektrický provoz, což se podařilo v roce 1926. Rostoucí provoz si vynutil postupné zdvoukolejnění trati Přívoz - Vítkovice, které probíhalo až do počátku 40. let. Rozvoj města rovněž zapříčinil zrušení místního nádraží, vozovny a dílen v centru města, náhradou byly postaveny nové objekty na Křivé ulici, otevřené v roce 1929. V témže roce byla trať do Vítkovic prodloužena přes novou vilovou čtvrť v Zábřehu (tzv. Družstvo) do Bělského Lesa.

V roce 1930 se v ulicích města zavedla SMMD nový dopravní prostředek - autobus. Brzy bylo zavedeno několik linek pro obsluhu těch částí města, které neměly přímé napojení na tramvajovou síť, největší frekvenci vykazovala linka k petřkovickému mostu. Prodloužení do Petřkovic bránilo Ministerstvo pošt, které v této trase provozovalo poštovní autobusovou linku.

Vítkovické železárny od roku 1928 budovaly v Hrabůvce novou Jubilejní kolonii, kterou zároveň napojily na svou drážní síť. Osobní doprava na odbočce Zábřeh pošta - Hrabová byla zahájena 5. října 1930. Přitom byla využita koncese na dráhu Mariánské Hory - Brušperk, kterou získal dřívější starosta Zábřehu Dr. Palkovský, a která později přešla do vlastnictví železáren. Protože byl parní provoz drahý, a navíc ve své době již značně anachronický, bylo rozhodnuto o elektrifikaci. Elektrický provoz na tratích z Vítkovic do Zábřehu a Hrabové byl zahájen 29. března 1934. Pro provoz “Komárku” byly ve vlastních dílnách vyrobeny motorové a vlečné vozy, inspirované moderními vídeňskými tramvajemi typu N.

Slezské zemské dráhy svou úzkorozchodnou síť již dále nerozvíjely. Po opravě tratí a vozidel, poškozených nedostatkem údržby během války, se vozový park postupně rozrůstal, aby byla pokryta stále narůstající frekvence. Podobné podmínky panovaly také na místní dráze Ostrava - Karviná i na Městské elektrické dráze v Bohumíně.

SZD však jednu novou trať přece jen postavily - byla to však normálněrozchodná železniční trať v parní trakci, vedoucí ze Svinova do Vřesiny, Dolní Lhoty a Kyjovic - Budišovic. Trať byla uváděna do provozu postupně v letech 1925 - 1927. Brzy na ní začala zejména víkendová rekreační doprava dosahovat takové intenzity, že se začala připravovat elektrifikace dráhy. Tyto smělé plány však zhatila hospodářská krize a pozdější vypuknutí války.

V období první republiky vznikla ještě jedna železniční trať, která se měla později stát důležitou částí systému MHD. 15. června 1925 byla železniční trať z Opavy do Hlučína prodloužena do Petřkovic. Připravovalo se prodloužení trati dále do Ostravy, ke kterému však nedošlo.


Jste zde: Historie